V posledních dnech žije český fintwit několika posty Jaroslava Brychty, který se v ranních komentářích vyjádřil k bitcoinu a proč jej nepovažuje za dlouhodobě zajímavé investiční aktivum. Celá diskuze nabrala obrovskou setrvačnost kvůli pojmům jako ponzi, nicméně s Jardou v jádru věci souhlasím a přihodím svoji trošku do mlýna. Chybí mi totiž v diskuzi jeden zásadní kontext, kterým je zero-sum game.
Zero-sum game (hra s nulovým součtem)
Definice zero-sum game je celkem jednoduchá, jedná se o situaci, kdy jsou přítomny dvě strany a zisk jedné je ztrátou druhé. Problém je, že tato definice je v diskuzích dost zásadně ohýbána přes koleno a odvedena do slepých uliček otázkami typu, proč by prodej bitcoinu měl být pro někoho ztrátou.
Zkusím tedy definici podat lépe. Zero-sum trhy jsou takové, kdy se hodnota v rámci trhu přesouvá od jednoho subjektu na trhu k druhému, ale trh jako celek nikdy žádnou další hodnotu nevygeneruje. Podstatnou informací je také fakt, že je potřeba hodnotu počítat nominálně a nikolv relativně (tj. statek vs. peníze). Ještě lepší je ukázka v praxi.
Pokud bude trh s bitcoinem mít jen dva účastníky, přičemž jejich majetek je v součtu 1BTC a 1.000 USD, pak v zero-sum game (což trh s bitcoinem je) se tahle skutečnost nezmění nezávisle na tom, jak dlouho si mezi sebou budou peníze a bitcoiny přehazovat.
Nyní k vysvětlení ztráty a zisku z úvodní definice. Pokud oba subjekty začínaly s 500 USD a 0,5BTC a provedením transakce dojde ke změně ceny BTC (cena klesne pokud důvodem obchodu bude, že prodávající se chce bitcoinu zbavit, naopak cena vzroste pokud je iniciátorem obchodu kupující, který chce bitcoin získat) tak se zákonitě majetek přesune.
Pokud chce chtít subjekt A bitcoin koupit, subjekt B mu ho prodá, ale za cenu výhodonou pro něj, např. 0,1BTC za 200 USD. Výsledkem bude stav, kdy subjekt A má 0,6BTC a 300 USD a subjekt B 0,4 BTC a 700 USD. Pokud se hodnota BTC transakcí posunula na 2000USD/BTC, pak subjekt A má relativní hodnotu 1500 USD a majetek subjektu B je také 1500 USD. Zdá se, že si oba subjekty polepšily, jenže jak bylo řečeno, nemá smysl posuzovat hodnotu relativně.
Posuňme se dál a řekněme, že další krokem bude stav, kdy bude chtít subjekt B zbytek bitcoinu prodat. Může tak učinit pouze za 300 USD za 0,4BTC, protože protistrana více hotovosti nemá, směnný poměr by tak klesl na 750 USD za BTC, výsledkem by byl stav, kdy subjekt A má 1 BTC v hodnotě 750 USD a subjekt B hotovost 1000 USD. V tomto případě si oproti stavu z předchozího kroku oba subjekty pro změnu pohoršily, každý jinou měrou.
To co je nicméně klíčové pro zero-sum game je skutečnost, že jak bitcoinu tak peněz je na trhu stále stejně. Celkem 1 BTC a 1.000 USD a vzájemné obchodování tuto skutečnost nijak nemění. Soustavu si můžeme rozšířit na 21m BTC a všechny účastníky trhu, kteří mají o toto aktivum zájem a na veškerou hotovost, kterou disponují, a máme defacto model odpovídající skutečnému trhu.
To, na co narážel Jaroslav Brychta ve svých komentářích, je fakt, že na zero-sum game trhu roste bohatství subjektů jen tehdy, pokud cena aktiva roste relativně vůči hodnotě peněz. Z růstu ceny profitují všichni, kdo dané aktivum mají. Cena je na trhu je ale určena rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou, která se v neměnném prostředí po nějaké době vyrovná, a tak růst ceny aktiva na zero-sum game trhu je způsobena v podstatě jen dvěma vlivy.
Tím prvním je skutečnost, že roste vnitřní hodnota aktiva. To se samo o sobě neděje (abstrahujme nyní od inflace, protože ta na úvahu nemá reálný dopad), ale mohlo by se tak stát například v případě, kdy dojde k válce nebo jinému geopolitickému vlivu, který by relativně zvýšil hodnotu aktiv, která jsou likvidní a snadno přenositelná v prostoru.
Druhým vlivem je pak růst počtu účastníků na trhu. Každý další subjekt, který se chce zúčastnit a má alespoň dolar v kapse zvyšuje velikost trhu a vzhledem k tomu, že navýší poptávku, tak zvýší dost pravděpodobně i cenu obchodovaného aktiva. Zvlášť u aktiv s velmi nizkou nebo nulovou inflací jako má bitcoin.
Mezi soudnými lidmi není potřeba diskutovat o tom, jestli růst ceny Bitcoinu v posledních letech táhl především vliv první nebo druhý, je totiž zcela evidentní, že se jedná převážně o ten druhý případ, kdy velikost trhu raketově roste s tím, jak se bitcoin stává známější mezi lidmi nejen teoreticky, ale je i prakticky dostupnější. V roce 2017, kdy jsem ho kupoval já sám poprvé byl Coinbase v plenkách. Od té doby raketově roste počet burz, jejich stabilita i bezpečnost, o zavedení ETF na bitcoin nemluvě.
Fakt, že bitcoin rostl převážně druhým vlivem, pak stojí za tím, že je bitcoin přirovnáván k ponzi, letadlu, mlm a jiným modelům, i když si osobně nemyslím, že by bylo přirovnání správné, protože motivace za bitcoinem je jiná než podvod.
Positive-sum game (hra s pozitivním součtem)
Pro úplnost ještě zbývá udělat srovnání s positive-sum game. Typickým příkladem takové situace je například akciový trh. Pro něj sice zdánlivě platí všechno to, co bylo zmíněno výše. Počet akcií a peníze se v trhu nemění, cena akcií se v uzavřeném modelu ustálí poté, co se vyrovná nabídka a poptávka.
S jedním zásadním rozdílem.
Hodnota celkového součtu trhu totiž roste i bez toho, aby do něj vstupovaly další subjekty. Společnosti, jejichž akcie se na trhu obchodují, totiž generují zisk z podnikání. A ten nepochází z peněz účastníků trhu, ale z peněz mimo trh – totiž od klientů firem, kteří si kupují zboží nebo služby. Při rozdělení zisku společností prostřednictvím např. výplaty dividend dochází k tomu, že jednotlivým účastníkům trhu roste objem peněz, přitom neroste ani počet účastníků ani nemusí docházet k obchodování.
S časem roste na positive-sum game trhu počet peněz, kterými disponují jejich účastníci, počet akcií zůstává stejný.
I na akciovém trhu pochopitelně dochází k tomu, že cena akcií je ovlivňována „kasinem“ – tj. přehazováním peněz zleva doprava, stejně jako na zero-sum game trzích, ale generování zisků na akciovém trhu vždy existuje a čím vyšší vliv má na růst hodnoty trhu právě generování zisků, tím lépe pro trh samotný. Dokonce se odvážím říci, že pro účastníky positive-sum game trhu, jako je ten akciový, je spekulativní růst počtu účastníků na trhu nežádoucí a čím méně subjektů na trhu je, tím levnější je reinvestice zisku pro ty, kteří již na trhu jsou.
Tolik za mne k diskuzi o tom, jestli je Bitcoin ponzi/letadlo/bublina nebo není. Jedná se o komoditu, která dobře plní charakteristiku peněz. A převážná část zisků na ní je tvořena růstem počtu účastníků samotného trhu. S velikostí trhu bude klesat volatilita a Bitcoin se bude stávat čím dál méně zajímavý z pohledu spekulativního růstového investičního aktiva. V tomto ohledu má Jarda pravdu.
Investiční Blog 