Walter Isaacson loni dokončil biografii Elona Muska. Na 600 stranách shrnul jeho kompletní život a dojmy z Muskovy povahy, kterou na Isaacsonovi zanechaly dva roky, po které ho v jeho životě doprovázel. Pokud jste doposud žádnou biografii od Isaacsona nečetli, vřele tuto knihu doporučuji, protože umí opravdu poutavě rozebrat danou osobu nejen po faktické stránce a zaznamenat tak milníky v jejím životě, ale hlavně i psychologicky, pomocí vztahů s blízkými a v práci.
Životopis Elona Muska (ISBN:978-80-7252-991-9) je ale specifický i v něčem jiném. Jedná se totiž o první biografii tohoto autora, která zachycuje ještě žijící osobu aktivní ve společnosti obchodované na burze. A pokud chce někdo investovat do Tesly, považuji přečtení této knihy za absolutní povinnost, protože poskytuje ucelený vhled nejen do firemní kultury v Tesle, ale i do plánů a uvažování jejího CEO.V následujících řádcích bych rád zmínil to absolutně nejzásadnější, co jsem si z knihy odnesl já ve spojitosti s Teslou.
Jak jsem psal v rozboru Tesly na Patreonu, Elon Musk je největším aktivem i rizikem Tesly. Obě strany se dají nastínit v několika málo bodech.
Elon Musk je vizionář, který ve svém podnikání vždy sleduje vyšší cíl. Což platí o SpaceX (posunout lidstvo na meziplanetární úroveň kolonizací Marsu), Neurallinku a X.AI (zajištění propojení biologických organismů s umělou inteligencí a pokus o vyvinutí takového AGI, které existenčně neohrozí lidstvo) a také o Tesle. Ta má jako ultimátní cíl dovést lidstvo k energetické revoluci v osobní přepravě (elektroauta dobíjená solárními panely) a v současné době i autonomnímu pohybu, nejen aut, ale i humanoidních robotů.
Při realizaci těchto dlouhodobých cílů Musk postupuje vždy stejným způsobem postaveným na firemní kultuře, která je dost odlišná od všech ostatních technologických firem a specifická pro všechny jeho společnosti. Mezi tyto principy patří hlavně následující:
- Kladení dost ambiciozních časových cílů, které lze jen velmi stěží dodržet. Takové jednání vytváří intenzivní pracovní prostředí, které není příliš kompatibilní s work-life rovnováhou a mezi zaměstnanci se tím pádem dlouhodobě udrží pouze lidé, schopni dlouhodobě držet vysoké pracovní tempo (kterému Musk sám říká „hardcore“). Jako nejlepší příklad slouží transformace firemní kultury v Twitteru po převzetí Muskem, kde v několika vlnách propouštění přišlo o práci 75% bývalých zaměstnanců, přitom společnost i přes všechny nesnáze při transformaci, stále funguje a dokáže inovovat svůj software lépe než předtím.
- Cíle nejsou ambiciozní jen časově, ale i v ostatních veličinách. Typicky se jedná o finanční náklady, ale v případě SpaceX raket např. i o hmotnost raket. Obecným jmenovatelem při dosahování cílů je nekompromisní škrtání všech nadbytečných prvků a kroků v procesu. Typickou otázkou při optimalizaci procesů je „Je to nutné a pokud ano, proč to nejde udělat rychleji a levněji“.
- Všechny škrty i časový stres jsou dělány s ochotou podstupovat vysoká rizika. Musk s vysokou pravděpodobností při optimalizaci zajde až příliš daleko a následně ustoupí a vrátí část z toho, co škrtl zpět. Tento přístup pomáhá k vysoké inovativnosti.
- Musk požaduje, aby produktový design vznikal v místě výroby, takže ten, kdo navrhuje podobu výrobku měl okamžitou zpětnou vazbu, jak jeho návrhy ovlivňují výrobu samotnou. Pomáhá to eliminovat situace, kdy dobře myšlený návrh skončí složitou a drahou realizací.
- Vrcholové týmy v jednotlivých společnostech jsou často propojeny a při inovačních vlnách, kdy je veškerá akce koncentrována na jeden projekt, si navzájem týmy vypomáhají. Znalosti z výroby součástek v Tesle se používají ve SpaceX, ta zas Tesle poskytuje know-how při výrobě a zpracování nerezové ocely. Obdobně X.AI tým spolupracuje s full-self driving týmem a twitterem atd. Krizový management je pak často společný pro všechny firmy a koluje mezi nimi s Muskem.
Na druhou stranu má Muskovo vedení zásadní nevýhody
- Samotný Musk je velmi intenzivní osoba, často jedná impulzivně a pokud jeho manageři neumí pracovat s jeho výkyvy nálad a usměrňovat je, tak mohou Muskova rozhodnutí citelně poškodit jeho společnosti.
- Musk je mikromanažer a neumí pracovat s autoritami, takže všechny své společnosti řídí sám. To ředí jeho pozornost a pokroky v jednotlivých společnostech probíhají ve vlnách, podle toho, jestli se na ně Musk koncentruje nebo ne.
- Předchozí bod také znamená, že nástupnický proces pravděpodobně nebude nikdy uspokojivě vyřešen v žádné z jeho firem.
- Ochota podstupovat vysoké riziko při zefektivňování výroby vede k situacím, kdy jsou první verze produktu osekány příliš a obsahují kritické chyby. Je pak otázkou, jestli jsou chyby odstraněny ještě před prodejem finální verze, nebo v ní zůstanou a opraví se až za pochodu (což je pochopitelně nežádoucí stav).
- Ambiciózní časové cíle, obzvlášť ty dlouhodobé, nejsou prakticky nikdy dodrženy. Klasickým příkladem je plné autonomní řízení, které se odkládá už skoro deset let.
Ze zmíněných bodů vyplývá i několik poměrně zásadních myšlenek, které mi momentálně sedí v hlavě a týkají se Tesly.
Díky AI boomu a pokroku OpenAI v LLM je Muskova pozornost koncentrována na hrozbu vyhynutí planety díky AGI. I když se může jednat o přehnanou obavu, má praktické dopady. Musk se momentálně nijak zásadně nekoncentruje na novou platfrmu pro elektromobily, na které má vzniknout Tesla Model 2 a Robotaxi. Zároveň, vzhledem k požadavku držet design u výroby, je nepravděpodobné, že by továrna na tyto vozidla vznikla v Mexiku a Tesla bude muset rozšířit svoji továrnu v Texasu, kde je i vývoj.
Naopak, protože se Musk snaží dohnat AI modely od Google a OpenAI, tak je vysoká pravděpodobnost, že zásadního pokroku se dočkají vedlejší projekty v Tesle. Kromě LLM modelu Grok, který vzniká na datech z Twitteru pod samostatnou entitou X.AI jsou neuronové sítě používány i pro pohybové modely. Jak autonomní řízení FSD, tak pro pohybový model Optimus robota, oba projekty přitom spadají pod Teslu. Tesla má přitom už nyní jedno z největších datových center pro hyperscale computing a pracuje na ještě větším superpočítači.
Musk zároven spojuje AGI s přítomností a schopnostmi ve fyzickém světě. Jde tedy nejen o inteligenci v digitálním prostředí, ale i schopnost tuto inteligenci použít fyzicky. Zatímco v první části je Tesla/X.AI výrazně pozadu za předními LLM modely, tak u pohybové modelace je naopak výrazně napřed. Náskok bude pro Microsoft a Google složité dohnat, stejně jako u LLM jde totiž o objem dat, která Tesla sbírá ve formě vizuálních záznamů z aut klientů jezdících po silnici a má v tomto jedinečné postavení.
Paralelně vedle toho Musk tlačí plán B, tedy kolonizaci Marsu. Vývoj Starship rakety nabral na intenzitě, což dokládá i třetí test, který proběhl o víkendu, kdy se Starship dostala na oběžnou dráhu. Je jen otázkou času, než se podaří raketu doladit a pak se dá čekat tlak na další metu – let na Měsíc v rámci projektu Artemis. To je ale na jiný článek.
Pokud bych tedy měl shrnout svoje dojmy, kam se bude Tesla posouvat v následujících letech, dovolil bych si odhadovat následující.
Autonomní řízení, díky velkému pokroku v posledních dvou letech dosaženého přechodem na neuronovou síť, je tentokrát skutečně velmi blízko (ostatně současná beta již v USA jezdí velmi dobře) a je dost možné, že malý elektromobil do Tesly nebude uveden do té doby, dokud se FSD nedostane skutečně do plného provozu. Příští skok v příjmech tak paradoxně podle mého názoru nepřijde s uvedením Modelu 2 / Robotaxi, ale s plně funkčním FSD a malé EV bude teprve následovat. A v takové situaci je pak otázka, jestli bude upřednostněn malý elektromobil nebo humanoidní robot Optimus (pohybový model pro obojí je vyvíjen zároveň).
Pro FSD je pochopitelně největším problémem legislativa. V EU se ho zjevně jentak nedočkáme, kvůli byrokracii, ale trh v USA a Číně je dostatečně veliký, aby uvedení FSD znamenalo pro Teslu podstatný růst zisku, který bude mít navíc obrovskou čistou marži. Pokud tedy hodláte investovat do Tesly, je potřeba při její valuaci počítat právě s dopady AI modelu pro pohyb strojů.
Grok AI
Grok ve verzi 1.0 byl včera zpřístupněn veřejně na Githubu, link na článek na X.AI blogu. Musk tak dodržel svůj slib, že model zpřístupní veřenosti. Jedná se o model postavený na 8 expertních modulech s celkovým počtem 314 mld. parametrů. Model je tím pádem zhruba 5x menší než GPT-4 / Gemini Ultra 1.5, ale zároveň dokazuje, že X.AI je konkurencí, kterou je potřeba brát vážně, protože skutečně disponuje hardware infrastrukturou, která je schopná takto velký model natrénovat.
Model přitom není nijak usměrněn (jeho výstup je pouze limitován větou „chovej se hezky“), takže se při jeho používání budou objevovat morálně kontroverzní situace, známé z prvních verzí Chat-GPT. Na druhou stranu se dle Muskova pojetí jedná o anti-woke protiváhu Gemini. Jde o aktuálně největší open-source LLM model, jeho velikost přesahuje otevřenou verzi Llama modelu od Mety asi čtyřnásobně. To také znamená, že jeho původní verze není dostupná pro lidi s klasickými počítači, výpočetní výkon pro spuštění cca 320GB modelu vysoce překračuje schopnosti i poměrně silných desktopových počítačů. Je ale jen otázka času, než někdo Grok 1.0 optimalizuje na menší verze provozovatelné i doma. Otázkou pochopitelně bude i kvalita dat, na kterých byl model testován. Z velké části se bude jednat o data sociální sítě X.
A to je dnes k Muskovi vše, je zjevné, že se máme v následujících letech na co těšit – intenzita tlaku na idsruptivní inovaci u Muska opět nabírá na obrátkách. A stím bude nepochybně spojena i spousta nových afér způsobených jeho impulzivní otevřenou povahou.
Investiční Blog 