Dal jsem si týdenní ozdravný pobyt u moře kvůli zachování psychické příčetnosti. Původně jsem myslel, že budu psát, no v reálu jsem zjistil, že opravdu potřebuji na týden vypnout mozek a minimalizovat přístup na internet, takže jste měli nějakou dobu klid. Nicméně jsem zpět, příčetný (doufám) a tak se vracím s psaním článků. Ten dnešní je shrnutím několika témat za poslední týden, co jsem stačil zachytit.
Fed emergency bank lending program
Prvním zajímavým tématem, které se událo shodou okolností včera, je navýšení úrokové sazby na Emergency landing programu americké centrální banky. Rozhodně nejsem první, kdo o tom, informuje, tak si spíše dovolím dodat kontext.
V prvním čtvrtletí minulého roku došlo v USA ke krachu / pozastavení činnosti několika regionálních bank, v čele se Signature Bank a Silicon Valley Bank. Důvodem pro tento kolaps byl bank-run způsobený přeceněním dluhopisů, které měly některé banky nakoupeny ve větším množství, než by bylo zdrávo.
Nákupy těcho dluhopisů proběhly v době, kdy úrokové sazby v USA byly na rekordně nízkých úrovních a následné zvýšení sazby Fedem způsobilo bankám s těmito dluhopisy vysoké účetní ztráty (dle klasického pravidla při pohybu sazeb směrem vzhůru klesá tržní hodnota dluhopisu s nízkou sazbou). Obava z bonity některých bank pak vyvolala bank-run, kdy si vkladatelé začli hromadně vybírat peníze ze svých účtů, čímž donutili zmíněné banky dlluhopisy na trhu prodat (aby byly schopné vyplatit své klienty) a vysoké ztráty z přecenění dluhopisů realizovat.
Jako odpověd na menší bankovní krizi spustil americký Fed záchranný program pro banky, ve kterém bylo možné si půjčit peníze proti zástavě dluhopisů. Klíčovým faktem byla skutečnost, že Fed počítal hodnotu dluhopisu (tedy zástavy) v rámci tohoto programu dle nominální hodnoty dluhopisu a ne dle jeho tržní hodnoty. Výsledkem byl mechanismus, kde si banka místo nuceného prodeje dluhopisu se ztrátou mohla proti tomuto dluhopisu půjčit peníze v nominální hodnotě a uspokojit tak klienty vybírající si peníze ze svých účtů aniž by musela realizovat vysoké ztráty. Program byl míněný dobře, jeho chybou byla ale skutečnost, že výše úroku, které musely banky za půjčené peníze platit, byly navázány na tržní úroky na dluhopisovém trhu.
Výsledkem byl paradoxní stav, kdy banka mohla vzít svoje dluhopisy, proti nim si půjčit peníze od Fedu za tržní sazbu (např. 4,6%) a následně tyto peníze vzít a uložit je u Fedu za overnight sazbu, která je ale díky současné inverzi výnosové křivky vyšší (např. 5,2%). Výsledkem byl zisk 0,6% p.a. vygenerovaný z ničeho a bez rizika a tak se následně tohoto programu chytly hlavně banky, které záchranu nepotřebovaly. Situace se stala ještě horší poté, co výrazně klesly tržní sazby na konci minulého rok, kdy trh začal zaceňovat snižování sazeb Fedem, které se čeká letos.
Aby se podobná arbitráž neděla, tak Fed včera navýšil úroky, které musí banky v rámci záchranného programu platit až na úroveň overnight sazby a efektivně tak této arbitráži zamezil. Kromě toho bylo potvrzeno původní datum, kdy má skončit platnost záchranného programu, tj 11.3.2024.
Zrušení programu by ale na likviditu a bonitu bank v problémech mít vliv nemělo, banky si stále mohou půjčovat peníze jinými nástroji.
Archer-Daniels Midland
U jednoho z dividendových králů, společnosti Archer Daniels Midland, došlo k celkem kuriozní situaci, která se u blue-chip consumer staples společností neděje zas až tak často. ADM je nejvetší broker se zemědělskými komoditami v USA a jedná se o SP500 společnost s opravdu dlouhou historií (založen roku 1902) a taky velmi stabilního člena skupiny dividendových aristokratů, vzhledem k tomu, že pravidelně vyplácí dividendu a zvyšuje ji v řade již skoro 50 let.
Před zahájením obchodování v pondělí společnost vydala zprávu, kde jednak odvolává svého finančního ředitele, dále přiznává nejasnosti v účetnictví a do třetice odkládá zveřejnění výsledků za 4Q2023. Reakcí trhu byl propad ceny akcie skoro o 25% za jediný den, což je u tohoto titulu nejvyšší denní pokles od velké deprese ve 30. letech. Jedná se o velmi zajímavou událost pro swing trading a případně pro potenciální vstup pro dlouhodobé dividendové portfolio (aktuální dividend yield je 3,5%), propad akcie je ale odůvodněný tím, co jsem napsal výše.
Podstatné pro rozhodnutí jestli zariskovat a vstoupit do pozice nebo nikoliv je několik informací. Ohledně okolností toho, co se stalo, se totiž ví velmi málo. Předně, odstavený čověk je CFO divize Nutrition, tj. nikoliv celého ADM. Zároveň v prohlášení ADM přímo uvádí, že jakékoliv účetní nejasnosti se vztahují pouze k této divizi. Nutrion je nová divize akvírovaná před několika lety, která měla zařídit stabilní růst zisku celé společnosti vzhledem k tomu, že zemědělský komoditní trh je poměrně stabilní a nerůstový byznys. Nicméně Nutriton divize se podílí na provozním zisku společnosti jen z 11%. To dost limituje dopady toho, co se možná uvnitř společnosti dělo.
Dále, a toto je již moje spekulace, se pravděpodobně jedná o porušení účetních standardů a nebo krácení daně za pomoci vnitropodnikových transakcí. Upřímně nečekám, že se jedná o tunelování firmy nebo přímý podvod. Jedná se ale o subjektivní dojem, především postavený na tom, že odstavený CFO byl ve firmě 20 let, takže vnímám celou událost mnohem více jako governance problém, než něco, co by mělo signifikantní finanční dopad. To částečně také potvrzuje fakt, že ADM upravilo výhled na čistý zisk za rok 2023. Ten byl snížen z „více než 7USD/sh“ na 6,9 USD, tj velmi nemateriální dopad.
A nakonec, společnost očekává, že by měla zveřejnit závěry auditu financí do konce února 2024. V té době by mělo být poměrně jasno a pokud se ukáže, že dopad chyb v účetnictví je velmi limitovaný, tak čekám, že akcie část propadu citelně zkoriguje a skočí výše. Jak to bude v praxi uvidíme v následujících týdnech.
Davos a Palantir
V Davosu proběhla každoroční přehlídka soukromých letadel lidí s velkým egem a na sociálních sítích zarezonovalo především komediální vystoupení argentinského prezidenta Javiera Mileie. Mě osobně zaujal spíš rozhovor se CEO Palantiru Alexem Karpem. Na netu je jak delší verze z přednáškového sálu, tak velmi stručný výcuc rozhovoru pro CNBC, kde víceméně zaznělo to podstatné. Výrazná akcentace geopolitického bezpečnostního rizika, kde by se měl západ jasně vymezit k zásadám demokracie a opakované zdůraznění potřeby kvalitního vzdělávání a vůdčí pozice v software a AI. Obojí pochopitelně úzce souvisí s polem působnosti, na kterém se Palantir pohybuje, nicméně je skutečně jednou z mála firem, která si sama určuje etické limity, se kterými klienty spolupracuje a se kterými nikoliv (např. Čína). Jestli bude takových společností, které se vyhrazují vůči levicovému politickému produ v západní společnosti více, se uvidí časem. Méně woke a více upřímnosti by rozhodně prospělo i jiným členům SP500…
A to je pro dnešek vše. Zítra u dalšího článku na shledanou 🙂
Investiční Blog 