Dnes je na amerických burzách zavřeno, tak se můžu zaměřit naopak na východ. Na Taiwanu tento víkend proběhly volby prezidenta a parlamentu. Událost je poměrně zásadní pro další směřování této oblasti jako celku v budoucnu, jelikož v JV Asii proti sobě stojí Čína, několik relativně neutrálních ekonomik a následně pár velmi vyspělých zemí, které jsou spojenci USA. Na tuto oblast je na českém internetu výrazně více zasvěcených lidí (a už se těším, až na Taiwan vznikne nějaký díl podcastu Jana Růžičky a Dana Vořechovského), ale pokusím se dát alespoň základní shrnutí fajtů a dopadů.
Předně, Taiwan má prezidentský systém, obdobně jako USA, ale s výrazně oslabenou mocí prezidenta oproti USA. Proto není rozhodující jen to, kdo vyhraje prezidentské volby, ale prezident potřebuje také podporu parlamentu. Paralely s USA se budu držet i v druhé věci. Strany jsou na Taiwanu také především dvě – Kuomintang (pokud situaci zjednoduším, tak strana ochotná rozšiřovat spolupráci s pevninskou Čínou) a Demokratická progresivní strana která je výrazně pro samostatný Taiwan. K nim, narozdíl od USA, vyrostla minulé volby menší třetí Taiwanská strana lidová, která se vůči těmto dvěma vymezuje a stojí někde uprostřed.
Vítězem prezidentských voleb je Lai Ching-Te z DPP (40% hlasů), v parlamentu ale zvítězil Kuomintang, který má 52 ze 113 křesel. Jako všude s podobným systémem voleb do parlamentu bude mít rozhodující vliv ten nejmenší třetí hráč, který bude mezi KMT a DPP rozhodovat (z českého prostředí velmi známý syndrom lidovců).
Z hlediska prezidentské volby se situace nezměnila. DPP vládla už předchozích osm let, kdy se vztahy mezi Čínou a Taiwanem příliš nezlepšují a čas od času se v taiwanské úžině objeví nějaké obskurní čínské vojenské cvičení jako naposledy při návštěvě Nancy Pelosiové na Taiwanu.
Z hlediska geopolitiky je zajímavý i rozpočet na obranu. Taiwan má geografickou výhodu, protože se nachází na ostrově, a tak jakýkoliv pokus o vylodění (což je jediný inteligentní způsob, jak Taiwan dobít jinak, než plošným bombardováním s cílem zanechat spálenou zemi), by s sebou v případě rozumně silné obrany nesl velmi vysoké oběti a finanční náklady. Rozpočet na taiwanskou armádu je oficálně okolo 13 mld. USD, spolu s neoficiálními programy se blíží k 20 mld. USD. Jde tak o rozpočty na úrovni současných výdajů na armádu, které má nápř. Polsko a blížící se k rozpočtu Izraele, nicméně stále je zhruba desetinový vůči rozpočtu Čínské lidové osvobozenecké armády. Ve výzbroji se uplatňuje jak západní vojenská technika, tak lokální výroba a modifikace.
Jaké mohou být reakce na volby? Výsledek rozhodně nepovede k lepším vztahům s Čínou. Naopak Čína nemá jediný důvod, aby opustila od svého pokusu znepříjemnit Taiwanu život co nejvíce blokádami, obstrukcemi a politickými kroky se zahraničními obchodními partnery. Zároveň se ale domnívám, že vojenský konflik v jihočínském moři je nepravděpodobný, vzhledem k tomu jak velké ztráty by to pro obě strany přineslo (a už jednou jsem se v tomto názoru pletl v případě Ukrajiny). Finanční trhy nicméně na výsledek voleb nijak agresivně nereagovli, index taiwanské burzy dnes velmi mírně vzrostl.
Geopoliticky tedy po volbách k žádné změně nedošlo. Což není ani dobe ani špatně. Akcie na taiwanské burze už lze (přiznám se, že nevím odkdy) obchodovat na IBKR, dává smysl se tedy podívat i na místní trh.
Začnu ale odjinud, Taiwan je totiž velmi přístupný pro každého přes poměrně levně naceněné ETF od Franklin Templeton (ISIN: IE000CM02H85, ticker FLXT a TER: 0,19%). To kopíruje index FTSE Taiwan a na něm je velmi dobře vidět vysoká koncentrace taiwanského průmyslu. Přibližně 66% indexu tvoří společnosti ze sektoru IT, největší z nich, Taiwan Semiconductor – TSMC (ticker 2330 nebo TSM na NYSE), představuje 30% celého indexu. Dalších 16% indexu spadá na finanční sektor. Zbytek indexu jsou rovněž obvykle firmy navázané na IT, ať už se jedná o společnosti z Materials nebo Industrials sektoru a jen velmi malá část taiwanského trhu působí mimo polovodičovou oblast průmyslu. ETF na Taiwanský trh je tedy především velmi koncentrovanou sázkou na polovodičový průmysl, ale s vysokým politickým rizikem.
Právě politické riziko se podepisuje na relativně levné valuaci celého trhu, který je na úrovní 18 násobku P/E a zhruba na 2 násobku P/B, což je na technologický idnex plný IT celkem málo.
Vzhledem k současné krizi v Rudém moři je z firem mimo polovidiče zajímavá společnost Evergreen Marine Corp (ticker 2603), jeden z menších velkých přepravců kontejnerů na globálním trhu (sedmý největší kontejnerový přepravce) a menší Yang Ming Marine (který se přetahuje se ZIM o 9-10 místo, ticker 2609). Z defensivních sektorů působí na taiwanském trhu několik lokálních telefonních operátorů (např. Chunghwa Telecom – ticker 2412) nebo regionální zpracovatel a distributor potravin (Uni-President – ticker 1216).
Doufejme tedy, že minimálně příští čtyři roky nebudou pro Taiwan o nic horší než předchozích osm a zahraniční vztahy ostrova s pevninou se nebudou zhoršovat. Vzhledem k tomu, že se dodnes na ostrově vyrábí velmi význámná část leading-edge polovodičů, bylo by jakékoliv narušení lokálního obchodu zásadní krizí pro světovou ekonomiku.
Investiční Blog 