Základy 1.10 – Investice vs. spekulace

Tímto článkem se posouvám k poslední části série o základech investování, V předchozích částech jsem popisoval faktické znalosti, které je potřeba pro základní investování znát – co to jsou cenné papíry, jak je nakoupit a proč to dělat. V tomto a následujících článcích doplním základní teorii – jak nad investicemi přemýšlet ve velmi obecné rovině, aby splnily to, co by od nich měl laik očekávat – tedy rozumný konzervativní výnos odpovídající minimálnímu riziku.

A pro správné uvažování nad investováním považuji za nejdůležitější pochopit rozdíl mezi investicí a spekulací na cenu. Nespočetně krát se mi totiž stalo, že když laikovi zmíním investování, tak má představu, že výnos z investic se pohybuje minimálně v desítkách procent ročně, ne-li rovnou ve stovkách. Samozřejmě i relativně konzervativní investicí je možné dosáhnout takového výnosu, ale jedná se spíš o štěstí nebo náhodu než o princip. Vysvětleme si tedy proč.

Investice vs. spekulace

Investicí se totiž rozumí činnost, kdy si kupujete aktivum, které generuje peněžní tok. Dividendu, nájem nebo úroky. Pokud aktivum negeneruje peněžní tok, tak se nejedná o investici. Podstatou investice je vynaložení peněz za účelem dosažení příjmu. Výnos z investice se tak prakticky vždy bude pohybovat v jednotkách procent ročně a ne desítkách nebo stovkách. Aktivum, které by mělo vnitřní výnos okolo 20% sebou ponese adekvátně vysoké riziko ztráty kapitálu. Příkladem bude půjčka někomu, kdo bere minimální mzdu a je u něj vysoká pravděpodobnost, že spadne do exekuce. Sice můžete nějakou dobu dostávat 20% p.a., ale šance že v době, kdy vám má dlužník splatit jistinu, neuvidíte nic, je velmi vysoká.

Spekulace na cenu je na druhou stranu situace, kdy si kupujete aktivum s tím, že v budoucnu jej prodáte někomu za vyšší cenu. Vůbec se přitom nemusí jednat o finanční aktiva, tímto způsobem se nakupují například sběratelské předměty, ale je to i princip v podstatě jakéhokoliv přeprodeje zboží.

A teď k praktickým případům a dopadům na reálný život.

Velmi dobře se ukazuje rozdíl mezi spekulací a investicí na nemovitostech. O nich má spousta lidí dobré povědomí a zároveň se při jejich nákupu často projevují oba jevy.

Mám před sebou inzerát na 3kk byt v Praze v novostavbě a majitelka nabízí dvě alternativy. První z nich je nákup nemovitosti za 11,9 mil CZK. Druhou alternativou je nájem za 35 tis. CZK měsíčně + zúčtovatelné poplatky (tj. 35 tis. je částka, kterou skutečně za nájem obdrží, výdaje spojené s provozem bytu hradí nájemník nad rámec nájmu). Nabídka je pro tento článek zajímavá, protože umožňuje zamyslet se jednoduše nad tímto bytem jako investicí.

Výnos investice by první rok po nákupu (počítám s ideální variantou, že se ihned sežene spolehlivý nájemník) byla 420 tis CZK, tj. při nákupu bytu za 11,9 mil CZK má byt vnitřní výnos 3,53% p.a. To není moc, obzvlášť pokud do kalkulace začnete počítat i věci jako čas a nervy spojené s pronájmem, udržovací náklady na udržení bytu (časem je potřeba opravit, renovovat interiér), daně aj. Pokud se investice do bytu porovná s aktuálním výnosem českého státního dluhopisu, který je k dnešnímu dni u 10 letého dluhopisu 4,23% p.a., tak investice do tohoto bytu nedává ekonomicky smysl. O to více, že český státní dluhopis je osvobozený od daně. Buďto bys musel dosahovat vyšší ceny nájemného, nebo musí být kupní cena nižší. Alternativně je možné zkoušet dosáhnout lepšího zhodnocení použitím finanční páky, ale při současné ceně hypoték nevidím východisko ani tady.

Přesto se může najít někdo, kdo si byt koupí i při výnosu 3,53%. Může totiž spekulovat na to, že narozdíl od českého státního dluhopisu (kde prostě při splatnosti dostanete nominální hodnotu) cena bytu vzroste. Pokud by za byt po 10 letech dostal místo 11,9 mil CZK 15 mil CZK, nákup bytu by se mu vyplatil. Podobným způsobem to funguje u všech ostatních aktiv.

Nejistota budoucího výnosu a ceny

Problém pro dlouhodobé investování vlastních prostředků je ale v tom, že zatímco výnos se predikuje s určitou mírou přesnosti relativně dobře, tak budoucí cena odhadnout prakticky nejde. A tomu, že někdo má pocit, že ví, kolik bude cena v budoucnu říkám osobně Fool’s Hope – Bláznova naděje. Tržní cena aktiv se odvíjí od hodnoty budoucích peněžních toků a rizik s nimi spojených. O to horší je tím pádem spekulace na aktiva, která žádný vnitřní výnos nemají. Ať už se jedná o komodity včetně zlata nebo o akcie firem, které negenerují zisk nebo jejich budoucí zisk je velmi nejistý a zahalený v mlze (startupy a rychle rostoucí mladé podniky).

Samotnou kategorií je nákup akcií. V jejich ceně se totiž stejně jako u nemovitosti promítá investice do vnitřního výnosu a spekulace na budoucí výnos, jde pouze o to, v jaké míře. Pokud budeme mít vedle sebe akcii velké, dlouhověké firmy s ustáleným podnikáním a poptávkou (například Apple) a mladého startupu (dejme tomu Teslu, kterou znají všichni), tak u obou bude velmi odlišná míra vnitřního výnosu a spekulací nad tím, kam až může výnos v střednědobé budoucnosti vyrůst.

Apple má vnitřní výnos (dividendu + buyback) okolo 3,5% p.a., což znamená, že se u něj počítá i s nějakým budoucím růstem, ale cena akcie je podpořena už i docela citelným aktuálním výnosem. Oproti tomu Tesla má vnitřní výnos nulový, takže majitelé jejích akcií předpokládají, že akcie buď v budoucnu začne vracet odpovídající podíl ze zisku a nebo její cena ještě vzroste a prodají ji za víc než nakoupili.

Psychologický profil investice a spekulace

Pro dlouhodobé investování do finančních aktiv, a to obzvlášť z pozice laika, který se akciím věnovat nechce a nebo nemůže, je naprosto klíčový vnitřní výnos. Zhodnocení ceny je jen dodatečný bonus, který by ale neměl hrát při rozhodování o investici roli. Cena může kolísat, investovat bys měl dlouhodobě a pokud si představíš investici jako nákup aktiva, který již nelze prodat, tak Tě ani budoucí cena na trhu zajímat nebude (tím pádem ani její výkyvy). Podstatné je pouze kolísání vnitřního výnosu a cena, za kterou budeš aktivum nakupovat. Ta pochopitelně hraje roli, protože výnos není podstatný nominálně, ale v procentech z pořizovací ceny.

Warren Buffett a Charlie Munger (R.I.P. 28.11.2023) – dvě osobnosti ve vedení Berkshire Hathaway, jsou ikoničtí představitelé dlouhodobého invetsování do akcií

Tím se dostávám k hlavnímu poselství článku – rozdílu mezi investicí a spekulací na psychiku investora. Pokud investuješ do výnosu, tak při propadu ceny akcie (při jinak nezměněném nominálním výnosu) budeš psychicky v pohodě. Projeví se to, co často zmiňuje Warren Buffett – budeš mít radost, že na nákup aktiva máš slevu. Propad ceny má opačný psychologický jev – výnos zůstává stejný, jen je snazší jej pořídit. Úskalím je pochopitelně fakt, že může kolísat i výnos z aktiva a například kvůli tržním podmínkám může ziskovost a tedy i vyplacená dividenda nebo buyback společnosti klesat. Proto jsou tolik oblíbení dividendoví aristokraté, tedy společnosti, které dekády drží a navyšují svoje dividendy.

Oproti tomu pokud spekuluješ na růst ceny, tak propad ceny aktiva je pro Tebe dvojnásobný problém. Nejen že se Ti uniká to, proč sis aktivum v první řadě pořídil – prodej za vyšší než pořizovací cenu, ale nejsi v čase ani kompenzování adekvátně vnitřním výnosem a peníze jsou tak utopeny v něčem, co jen ztrácí na hodnotě. Psychologicky budeš ve stresu a je velmi pravděpodobné, že aktivum prodáš v emoční panice.

Závěr

Pro dlouhodobé pasivní investování je důležitým hlediskem hlavně vnitřní výnos, tj. peněžní tok z aktiva směrem k jeho držiteli. U dluhopisů se jedná o úrok, u nemovitostí o nájem a u akcií o dividendy a buybacky. Čím vyšší je vnitřní výnos aktiva v procentech a čím lépe je predikovatelný, tím snazší je jeho dlouhodobé držení i přes volatilitu ceny aktiva. Cílem pasivních investic je dlouhodobý stabilní výnos, který pomocí složeného úročení vytváří v dlouhém časovém období významné zhodnocení investic. Pomocí investic do vnitřního výnosu se dosahuje konzistentního přiměřeného zisku v čase.

Spekulování na cenu je nepředvídatelné a nese sebou mnohem vyšší psychologickou zátěž. Spekulace na cenu, především za využití finanční páky, slouží k rychlému zbohatnutí s vysokou mírou rizika a volatility a velmi malou schopností předpovídat výsledek. Pro úspěšné zvládnutí spekulování na cenu je nezbytný aktivní přístup, vyžadující čas, znalosti, vysokou míru psychické odolnosti a disciplíny a v neposlední řadě štěstí.

Matematik Jim Simons dokázal díky matematickým modelům a kvantovému obchodování finančních aktiv dosahovat pravidelně a dlouhodobě dvouciferných výnosů ročně. Je tak jedním z mála aktivních spekulantů na cenu aktiv, který dokázal porážet konzistentně trh i s velkým majetkem.

A je důležité obě činnosti nezaměňovat a mít očekávání nastavená podle toho, v jakém míře se na vašem nakládání s penězi a majetkem podílí investice a spekulace. Ani jedeno není dobře nebo špatně, ale obojí vyžaduje diametrálně odlišné psychické nastavení a přístup.

Napsat komentář