Základy 1.8 – Alternativní investice: komodity, zlato a bitcoin

V minulých částech serie o základech investování jsem prošel základní dvě finanční aktiva, která se obchodují na trzích: akcie a dluhopisy. Následně jsem vysvětlil jak fungují podílové fondy. Dnes souhrně proberu první část alternativních investic, které lze na finančních trzích obchodovat, jejich smysl a jak se k nim na trhu dostat.

Nejprve si ale pojďme říci, co to jsou alternativní investice? V základu se jedná o cokoliv, co je kupováno za účelem dosažení zisku a nejedná se o tradiční finanční instrumenty, tj. akcie a dluhopisy. Ne všechny alternativní investice jsou obchodované na finančním trhu. Je spoustu variant, kam lidé ukládají peníze, aniž by se jednalo o aktivum, které se alespoň v nějaké podobě na finančním trhu obchoduje. Spadá sem například veškeré sběratelství – od aut, přes víno až po umění. Ale i věci jako sběratelské karty, hry nebo fanouškovské předměty, se kterými se v poslední dekádě roztrhl pytel a u mladých lidí toto odvětví stále nabírá na síle. Tento článek se ošem bude soustředit pouze na to, co je zastoupeno na finančních trzích a tvůj broker Ti to, ve spoustě případů, umožní nakoupit do portfolia

Komodity

Jedním z nejrozšířenějších alternativních trhů, který se obchoduje historicky velmi dlouho, je ten s komoditami. Pod ty je možné zařadit jak komodity energetické (výčty nejsou kompletní – ropa, uhlí, plyn), průmyslové (měď, hliník, ocel, železná ruda), zemědělské (pšenice, kukuřice, káva) a nebo specificky také drahé kovy (zlato, platina, stříbro). Za komodity je možné považovat prakticky cokoliv, co je hromadnou surovinou (tzn. nemá moc smysl řešit marketing a vytvářet značku, protože tuna pšenice je tuna pšenice). V  druhé polovině 19. století se kolem komodit vytvořil sofistikovaný systém futures kontraktů na amerických burzách, kdy především producenti komodit a jejich spracovatelé začli vytvářet kontrakty zajišťující cenu pro dlouhodobé odběry, aby se vyhli vysoké kolísavosti cen na trhu s komoditami. Zafixovat si cenu pro dlouhodobou dodávku komodity můžete i bez burzy. Hlavním rozdílem u futures je, že není předem jasné, s kým obchodujete. Protistranu vám najde trh. Dodávku komodity tak můžete mít od svého stálého dodavatele, ale zajištění ceny provádíte s tím, kdo je na trhu zrovna k dispozici, a je ochoten akceptovat vaše podmínky.

Velmi hezkým příkladem pro využití futres kontraktů na komodity v praxi je stabilizace cen McNuggets od McDonalds. Když v McDonalds uváděli kuřecí nugety na trh v USA, měli základní problém. Cena kuřecího masa byla příliš volatilní a vedení společnosti se obávalo, že bude muset neustále cenu kuřecích nuget měnit, čímž by odradili zákazníky. Řešení pro McDonalds bylo na futures trhu. Největší složkou ceny kuřete je totiž krmivo. A cenu krmného zrní je možné stabilizovat přes futres kontrakty. Tím, že si pomocí futres zajistilo McDonalds finanční expozici na cenu krmného zrní, bylo schopné stabilizovat cenu kuřecího masa. Mohli pomocí futures vykrývat vysoké ceny kuřecího masa vysokými zisky z prodeje futures na krmivo.

Futures kontrakty se používají dodnes, nicméně běžný klient není vpuštěn na trh, kde by se futures vypořádávaly ve fyzické komoditě. V momentu expirace futures kontraktu je obchod vypořádán v penězích, případně se kontrakty automaticky převádějí do dalšího období (roll-over) a kontrakt je tím pádem nekonečný. Obava, že byste dostali výzvu, ať si v přístavu laskavě vyzvednete svoji ropu, je lichá.

To, co ale platí stále, je, že komodity se musí někde skladovat a vyjma drahých kovů, tvoří právě skladovací náklady největší náklad na investicích do komodit. Komodity nemají ani žádný vnitřní výnos (kupec pouze spekuluje na to, že si je někdo jiný koupí za více peněz). Věřím, že pozorní čtenáři už vnímají, že komodity nejsou ideální investiční artikl. Je to hra s negativním součtem. Abyste vydělali, musí vám dát někdo ještě více peněz a plus musíte pokrýt náklady. Není divu, že historicky platí, že investování do komodit není výnosné a dlouhodobé grafy komoditních ETF to prokazují. Cena komodity je jedna věc, cena komodity po odečtení nákladů věc druhá.

Přesto komodity do dnešního článku patří a zmiňuji je záměrně. Jednak, specificky mezi komodity patří i zlato, o kterém si povíme více za chvíli, a za druhé, v době vysoké inflace jsou komodity zdaleka nejlepším bezpečným přístavem, kde budete o kupní sílu přicházet nejméně. Problémem, jako všude jinde, je ale časování trhu. Pokud už inflace pádí dvouciferným číslem, je obvykle na vstup do komodit pozdě – vysoké ceny už se propsaly. Viz graf výše, nejlepší zhodnocení na komoditním indexu jste dosáhli od roku 2020 do prvního čtvrtletí 2022. Pak už ne, i přesto, že inflace začala zvolňovat až o rok později.

Zlato

Zlato je specifickou komoditou – platí o něm vše, co bylo zmíněno výše. Obchoduje se ale primárně za tržní cenu, i když na něj existují i futures kontrakty. Z hlediska vlastností má zlato několik výhod, které ho od ostatních komodit odlišují. Pojďme si o nich říci více.

1. Zlato je možné vlastnit fyzicky. Na rozdíl od všech finančních aktiv, je zlato možné koupit fyzicky v obchodě. Vzhledem k vlastní správě je pak zlato jedním z mála aktiv, které mají finanční povahu, ale nepotřebujete prostředníka pro to, abyste s ním mohli nakládat. Do správy nevstupuje žádná banka ani broker a tím pádem ani nikdo, kdo by mohl zkrachovat nebo vás okrást.
2. Na rozdíl od všech ostatních drahých kovů, je zlato osvobozeno od DPH. To hraje roli v situaci, kdy ho budete chtít fyzicky dále prodat. I tak počítejte u fyzickho zlata s mnohem vyšším rozdílem mezi nákupní a výkupní cenou než jste zvyklí z burzy.
3. Na rozdíl od běžných komodit, se zlato dobře skladuje. Zlato se nekazí v čase, má vysokou hustotu ceny na jednotku. I do malého trezoru uložéte desítky milionů ve zlatě. Zkuste to s něčím jiným a budete náročně hledat.
4. Zlato je obecně přijímáno po celém světě. Pokud budete mít zlatý slitek, ideálně s certifikátem, zbavíte se ho ve valné většině světa. Reputace zlata jako prostředku směny je dána velmi dlouhou historií jeho používání.
5. Na rozdíl od jiných komodit je roční přírůstek zlata na jeho celkovém množství velmi malý. Veškeré zlato, které kdy lidé v historii vytěžili, dodnes koluje po světě a celková zásoba roste jen o velmi malé jednotky procent ročně. Zlato tedy podléhá jen velmi malé inflaci jeho množství.

Z hlediska investic je zlato zajímavým mezikrokem mezi komoditami a finančními aktivy. Podobně jako komodity můžete zlato fyzicky vlastnit, mít ho doma a případně s ním utéci pokud to bude potřeba. Ale podobně jako finanční aktiva je široce přijímáno k obchodování a náklady na jeho úschovu jsou relativně nízké. Bohužel ale není, na rozdíl od finančních aktiv, spojeno s vnitřním výnosem. Jedná se tak spíše o uchovatel kupní síly a rezervní aktivum pro případy krize, než o investici, která je schopna vydělávat.

Zlato má své místo i v moderních portfoliích. Jednak z důvodů, které byly zmíněny výše. A za druhé z důvodu diverzifikace. Zlato nekoreluje s výkonem akciového trhu a je tak schopné do osobního portfolia přinést stabilizační prvek, který je schopen se zhodnocovat zhruba o to, o kolik roste peněžní zásoba (respektive se znehodnocují peníze).

Nákup zlata jde provést defacto dvěma způsoby.

Prvním je nákup ETF na fyzické zlato. Správce fondu v trezoru drží adekvátní počet zlatých slitků. Nákladovost takových ETF se pohybuje podobně jako u akcií v nižších desetinách procenta ročně.

Druhou možností je nákup fyzického zlata u obchodníka. Pokud vám jde o to získat do portfolia zlato jako komoditu, vyhněte se obloukem věcem jako sběratelské mince a jiné. Důležitá je cena a obchdovatelnost. Na sběratelskou minci budete hledat kupce mnohem déle než na slitek. Standardem pro obchodování fyzického zlata jsou buď 1 uncové (31,1g) mince v ryzosti 999/1000 – například kanadský Maple Leaf, britská Britannia nebo rakouský Wiener Philharmoniker. Vedle mincí je možné kupovat zlaté slitky, opět je standardem velikost 1 unce, případně 10g a 50g. Osvědčené jsou slévárny Argor/Heraeus a Pamp ze Švýcarska, kterých bych se držel. Obzvlášť verze Kinebar s ochranným prvkem. Slitek musí být zataven v původní plastové kartě, jinak je znehodnocen.

Bitcoin

Bitcoin je na samostatný článek, ale je dobré ho zmínit i zde. Z mého osobního pohledu se totiž ze všeho nejvíce podobá něčemu, co byste si představili jako digitální zlato. Pojďme ho velmi laicky vysvětlit.

Bitcoin je účetní jednotkou na distribuované účetní databázi. Můžete si představit několik počítačů propojených na internetu, každý z nich má v sobě program, který zaznamenává, co se s bitcoiny v minulosti stalo. A to od jejich vzniku až do současnosti – kdo je jako první získal a kam následně byly převedeny. Vzhledem k tomu, že je program veřejný a sdílený mezi všemi počítači v síti, tak je možné, aby si kdokoliv mohl zjistit stav bitcoinů na libovolné adrese v síti.

Jinými slovy, jedná se důmyslné řešení, jak vytvořit systém digitálních aktiv, kde je možné velmi rychle a snadno prokázat, kolik bitcoinů vlastníte. Stačí sdělit vaši adresu a kolik je zůstatek si může ověřit každý sám. I to, když provedete transakci a bitcoiny od vás dostane někdo jiný. K prokázání majetku není potřeba cosi fyzického, na co byste si museli sáhnout (jako slitek zlata). A není ani potřeba nějaký prostředník, který by potvrdil, že transakce se provedla nebo potvrdil váš zůstatek na účtu (jako to dělá banka). Naopak, systém je čistě digitální a nepotřebuje prostředníka, jelikož stavy a transakce si může ověřit každý sám.

Do detailů toho, jak bitcoin funguje, nechci zabíhat, protože se jedná o obrovskou králičí noru. Pro naprosté začátečníky stačí vědět, že bitcoinový software je naprogramovaný takovým způsobem, že pro něj platí několik pravidel.

1. Podobně jako zlato je bitcoin velmi mírně inflační systém. Počet nově vznikajících bitcoinů je malý v porovnání s tim, kolik jich je v oběhu, a tím pádem si teoreticky drží kupní sílu v čase – nekazí se.
2. Stejně jako u zlata je výhodou bitcoinu, že nevyžaduje prostředníka. Můžete si bitcoin koupit na trhu podobně jako zlatý slitek a mít ho ve svém vlastnictví. Žádná banka, žádný broker.
3. Bitcoin je veřejný, pokud bude vaše adresa spojena s vašim jménem (třeba kvůli KYC), tak je možné zjistit, kolik bitcoinu máte a případně odkud a kam jste je historicky posílali.
4. Se skladováním bitcoinu jsou spojeny velmi nízké náklady, nicméně na rozdíl od zlata je, díky jeho digitální povaze, netriviální zvládnout správně zabezpečení. To, co je digitální, lze také vlastní chybou velmi snadno ztratit. Zapomenuté klíče k vlastnímu účtu, ukradené klíče, nezvládnuté dědictví – to vše budete muset vyřešit, pokud hodláte mít bitcoin ve vlastních rukou.

Řešení pro investice do bitcoinu jsou opět podobné jako u zlata. Můžete nakoupit ETF. Evropa má výhodu, jelikož jsou zde schváleny fondy, které fyzicky drží bitcoin (tj. mají ho na vastních účtech, nejde o futures ani deriváty). Počítejte ale s poměrně vysokým poplatkem v lepších případech okolo 1% ročně.

Ideálním řešením, jak držet bitcoin, je ale varianta ho koupit na přímo a spravovat sám. Jedná se o celkem obtížný proces, doporučuji nenechávat bitcoiny na burze, ale přesunout do vlastní hardware peněženky. To bude vyžadovat dlouhé učení, ale pokud už chcete diverzifikovat, stojí to za to udělat pořádně.

Poslední poznámka se týká kryptoměn. Bitcoin je jeden, je ale velký počet alternativních kryptoměn. Vyhnul bych se jim, nemají valný smysl i když jsou kolem nich obvykle hromady povídání o tom, v čem dokážou vylepšit svět. Ve všech případech jsou tyto sliby totální nesmysly. Jediným účelem kryptoměny je schopnost držet peníze ve vlastní správě bez banky (podobně jako zlato) ale v digitální a ne fyzické podobě.

A to je v první části k alternativním investicím vše. Příště se podíváme na nemovitosti.