Tento článek, jsem měl v úmyslu vydat již v pátek, ale díky služebce to nevyšlo. Na okolnostech se za posledních pár dní nic nezměnilo a několikadenní odstup mi dává možnost se na čtvrteční paniku podívat z jiného úhlu.
Ve čtvrtek totiž mezi nejvíce klesající akcie na americkém trhu patřily Coca Cola a ostatní potravinářské firmy, které produkují především junk-food a potraviny/nápoje s vysokým obsahem cukru. Pokles ceny jejich akcií se dostal někam k úrovním okolo -4 %, což je v consumer staples sektoru hodně.
Důvodem bylo vyjádření CFO Wallmartu Johna Davida Raineyho, který zmínil, že léky na bázi GLP-1 (např. Ozempic od Novo-Nordisk) snižují poptávku spotřebitelů po jídle a dopad je vidět na datech. GLP-1 (glukóze podobný peptid) je léčivo používáne pro léčbu cukrovky 2. typu. Efekt příjmu tohoto léku je komplexní a působí ná různé části lidského organismu, od mozku po trávicí trakt. Ale jedním z efektů je, že zpomaluje vyprazdňování žaludku a potlačuje chuť k jídlu, což obojí vede ke snížení příjmu potravy. Toho začli využívat lidé s obezitou a nechávají si lék předepsat k její léčbě, aniž by měli cukrovku. Mají se potravinářské společnosti bát o budoucí byznys? Nemyslím si.
Časový nesoulad reakce trhu na zprávy
To, co je na poklesu ceny poměrně zajímavé, je prodleva, která mezi zveřejněním článků a výprodejem vznikla. Článek na CNBC s Raineym vznikl již 29.9., akorát je za paywallem. To samé platí i o jiných zprávách na toto téma, které se různě objevují již delší dobu. Pozornost si zaslouží například tento článek na Bloombergu, kde analytik Barcleys vyzývá k shortu fast-food firem. Završilo to nakonec video komentář na Bloombergu, který vyšel ve čtvrtek. Silný 4 % výprodej ale nemohl být spuštěn jen tímto. Akcie firem z consumer staples jsou zároveň jedny z nejdražších na trhu, pokud se přihlédne k tomu, že se nejedná o dynamické růstové firmy. Jejich růst je obvykle tažen především inflací potravin. Přesto, pokud se podíváme na grafy některých potravinářských firem, tak jsou ceny jejich akcií někde poblíž předcovidových úrovní. Jedná se o value past nebo příležitost?
Snížení spotřeby jídla?
Může vůbec dojít ke snížení spotřeby jídla? Nejsem si úplně jistý. Potravinářské společnosti mají totiž několik variant, jak si s takovou situací poradit. Tlak na papírově lepší jídlo je totiž patrný již několik let a Ozempic není zase tak velkou změnou.
Namátkou – potravinářské firmy snižují velikost balení, čímž dosahují vyšších cen na kilogram svojí produkce. Dalším tlakem a zároveň trikem je přechod na produkty se sníženým nebo nulovým obsahem cukru. Výrobek má sice nižší energetickou hodnotu, je ale obvykle doslazován chemicky látkami, které nemají se zdravým stravováním nic společného. Příchod Ozempicu pravděpodobně nezpůsobí žádnou výraznou revoluci ve stravování – funguje pouze tehdy, dokud je užíván. A pokud dotčená osoba nezmění svůj životní styl, tak se k nežádoucímu způsobu stravování vrátí zpět.
Život v nadbytku bude, podle mého názoru, dál táhnout prodeje potravinářských firem. Mnohem větší dopad než léky na hubnutí by způsobilo, pokud by lidé přestali jídlem plýtvat.
Kritickým parametrem je mnohem více výnos dluhopisů. Vzhledem k tomu, že velké potravinářské konglomeráty nemají příliš velký prostor pro růst, jsou spíše ekvivalentem protiinflačního dluhopisu. A i když mají P/E 20, tak jsou vůči TIPS relativně konkurenceschopné, jejich výnos je totiž někde okolo P/E 40 + inflace. Za mě se tedy jedná spíše o dobrou příležitost pro nákup pro defensivní portfolia, než hodnotovou past.
Investiční Blog 
Napsat komentář