V posledních dnech se v médiích čím dál častěji objevuje diskuze nad tím, jak bude Donald Trump řešit Rusko x Ukrajinskou válku. Zatím je na pozadí stále posměšné připomínání, že Trump tvrdil, že válku vyřeší během 24 hodin v úřadu, nicméně objevují se už poměrně jasné kontury, jakým způsobem se bude další přístup USA k válce vyvíjet.
Předně, Donald Tump nominoval do pozice zvláštního vyslance pro Ukrajinu a Rusko vysloužilého generála Keitha Kellogga. Což má svoji výhodu, Kelogg je totiž od té doby, co odešel z armády, velmi aktivní ve veřejném prostoru. Během své vojenské kariéry zastával různé významné pozice, včetně role národního bezpečnostního poradce bývalého viceprezidenta Mikea Pence. Dále působil jako šéf štábu a výkonný tajemník Národní bezpečnostní rady pod prezidentem Donaldem Trumpem. V současnosti působí jako spolupředseda Centra pro americkou bezpečnost v rámci organizace America First Policy Institute, kde podporuje strategie zaměřené na posílení americké národní bezpečnosti a obrany. Právě v tomto Institutu letos publikoval článek, kde je dobře čitelný jeho názor na ukrajinskou válku. Pojďmě se na něj podívat.
America First, Russia and Ukraine
Článek je volně přístupný na webu institutu (link). Autor v něm upozorňuje, že s tím jak se konflikt stal největší válkou v Evropě od WW2, vzrůstá frustrace ohledně nejasné strategie Spojených států a nedostatečné diplomacie. Kritika administrativy prezidenta Joea Bidena se zaměřuje na několik klíčových oblastí, které podtrhují obavy z chybějícího cíle a efektivního vedení.
Jedním z hlavních bodů kritiky je, že Bidenova administrativa dosud nevymezila jasný „konečný stav“ konfliktu. Bez jasné představy o tom, jak má válka skončit, a bez měřitelných cílů zůstává americká pomoc Ukrajině otevřenou otázkou. Americká podpora se zatím soustředí na vojenskou a ekonomickou pomoc, avšak bez konkrétního plánu pro poválečné uspořádání. Tato nejasnost připomíná neúspěšné mise, jako byla válka v Afghánistánu, kde nedostatek vize vedl k neefektivnímu dlouhodobému angažmá.
Bidenova administrativa údajně opakovaně odmítla návrhy na zahájení jednání s Ruskem, čímž podle autorů zbytečně prodloužila konflikt. Odmítání mírových rozhovorů je vnímáno jako rigidní postoj, který považuje vyjednávání za známku slabosti. Kellog upozorňuje, že v situaci, kdy ukrajinská schopnost dosáhnout vojenského vítězství slábne a americké zdroje jsou omezené, by mělo být hledání diplomatického řešení prioritou.
Dalším významným problémem je nedostatečný dohled nad miliardovými částkami, které USA posílají na podporu Ukrajiny. Inspirací by podle některých mohla být kancelář zvláštního generálního inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR), která poskytovala transparentní přehled o využití prostředků během tohoto konfliktu. Bez takového mechanismu existuje riziko, že prostředky nebudou efektivně využity nebo se ztratí v byrokratických strukturách.
Postoj Bidenovy administrativy je rovněž kritizován za eskalaci napětí s Ruskem, což posílilo jeho vazby s dalšími americkými rivaly, jako jsou Čína, Írán a Severní Korea. Autor varuje, že pokračující podpora Ukrajiny bez jasného plánu ohrožuje globální stabilitu a zvyšuje riziko širšího konfliktu.
Kellogg zdůrazňuje, že pro ukončení války je nezbytné obnovit dialog s Ruskem, což podle něj Bidenova administrativa zanedbává. Kritizuje skutečnost, že prezident Biden mluvil s Vladimirem Putinem pouze jednou, zatímco Donald Trump během svého funkčního období s ním komunikoval opakovaně. Pro úspěšné vyjednávání je podle Kellogga nutné:
- Zapojit důvěryhodného prostředníka (interlokutora), který by mohl zprostředkovat dialog mezi oběma stranami. Kellogg naznačuje, že role prostředníka by mohla připadnout bývalému prezidentovi Trumpovi nebo jiným zkušeným lídrům.
- Vytvořit bezpečnostní záruky pro Ukrajinu: Kellogg navrhuje alternativní model, který by Ukrajině poskytl bilaterální obranné garance (podobné dohodám USA s Jižní Koreou nebo Tchaj-wanem) místo neustále diskutovaného členství v NATO.
Kellogg věří, že pro úspěšné vyjednání je klíčové poskytnout Ukrajině všechny prostředky potřebné k obraně a zajištění silné vyjednávací pozice. Kritizuje současnou podporu USA jako nedostatečnou, konkrétně upozorňuje na:
- Omezené dodávky moderních zbraní, jako jsou stíhačky F-16, tanky nebo dlouhodosahové zbraně.
- Nedostatečný počet dodaných tanků (31 kusů je podle něj pouze symbolické gesto, které neodpovídá potřebám na bojišti).
- Nepovolení útoků na ruské území, což by mohlo být strategickou výhodou pro Ukrajinu.
Podle Kellogga bylo možné konflikt dříve ukončit, kdyby Západ rychleji reagoval na žádosti Ukrajiny o vojenskou pomoc.
Kellogg tvrdí, že válka nemůže být ukončena vojensky bez obrovských ztrát na životech a zničení Ukrajiny. Proto navrhuje mírové řešení, které zahrnuje:
- Vytvoření dohody podobné korejskému příměří, kde obě strany vymezí „červené linie“ a dosáhnou kompromisů.
- Realistické požadavky: Kellogg kritizuje dřívější neúspěšné dohody, jako byly Minsk I a II, protože obsahovaly nerealistická očekávání a neexistovala důvěra mezi stranami.
- Přiznání, že Ukrajina možná nebude schopná obnovit plnou kontrolu nad svým územím krátkodobě, ale poskytnutí bezpečnostních záruk může zajistit dlouhodobou stabilitu.
Kellogg upozorňuje, že dlouhodobá válka může unavit jak evropské, tak americké spojence, což by mohlo ohrozit pokračující pomoc Ukrajině. Aby tomu předešel, navrhuje aktivní komunikaci s americkou veřejností, která podle něj není dostatečně informována o důvodech a přínosech podpory Ukrajině. A dále trvá na urychlení procesu ukončení války skrze vyjednávání, než dojde k poklesu ochoty veřejnosti a vlád financovat konflikt.
Shrnutí a dopad na investice
Pokud by skutečně došlo k vyřešení konfliktu způsobem uvedeným výše, může to pro světový trh a akcie obecně znamenat několik různých věcí, i když je jasné, že se situace nemůže vrátit do stavu před rokem 2022.
Konkrétně, i přes ukončení horkého konflikt je jasné, že se Evropa nachází ve stavu studené války s Ruskem. Donald Trump navíc bude vyvíjet tlak na zvýšené výdaje členů EU na zbrojení a obnovu provozuschopnosti armád některých jejich členů, jako např. Bundeswehru. I nadále je tedy možné čekat, že zbrojní zakázky nebudou utlumeny. Ani v Evropě a ani v USA, kde pro změnu nepřítelem číslo jedna není Rusko ale Čína. V tomto ohledu nečekám ani při nastolení míru žádnou zásadní změnu.
S otazníkem je i při mírovém řešení sankční dopad na Rusko. EU by byla bláhová, kdyby zásadním způsobem obnovila dodávky energií z Ruska a v budoucnu se opět dostala do vydíratelné pozice z ruské strany. Přesto by moho dojít ke zmírnění sankcí a výraznému uvolnění ruských komodit do asijských trhů a především zjednodušení transportu komodit na světové trhy. U ceny ropy a komodit jako nikl a ocel, by mohlo djít ke snížení jejich cen.
Zmírnění geopolitického rizika by se mělo projevit i na akciových indexech, kde by ukončení konfliktu mělo pomoci zvýšit ceny indexů plošně. I pokud by již značná část snížení geopolitického rizika byla v indexu zaceněna (listopadovým růstem po zvolení Trumpa prezidentem), nebudou minimálně indexy reagovat negativně.
A v poslední řadě, ukončení války bude pro Ukrajinu znamenat návrat k normálnímu složení ekonomiky. V současnosti jde necelých 40% ukrajinského HDP na obranu. Ukrajina je tradičně velký producent obilí, obnovení produkce v plném rozsahu a zvýšení bezpečnosti v Černém moři by mělo dále snížit cenu obilí na světovém trhu a potažmo i některých potravin. To samé by čistě teoreticky mohlo platit pro dodávky plynu z Ukrajiny.
A v posledním odstavci se zaměřím na variantu, se kterou je také nutné počítat – že Rusko nebude ochotné k mírovému jednání přistoupit. V takovém případě předpokládám, že se zásadně zvýší dodávky zbraní na Ukrajinu ze strany USA a mělo by to znamenat i zásadní budíček pro EU, kde spolu s tlakem USA a pod reálnou hrozbou neústupného Ruska by měly ještě více akcelerovat výdaje na obranu.
Investiční Blog 
Napsat komentář