Dneska téma, které s investicemi nijak nesouvisí, ale stojí za zamyšlení, pokud ho čteš z pohodlí domova v Česku. Předem musím konstatovat, že bohužel narozdíl od Vlastislava Břízy, nejsem odborník na jaderné zbraně, takže následující text je pouze souhrn mých osobních myšlenek, které se mohou od reality fakticky lišit. Téma mi ale přijde dost zajímavé na to, abych ho rozepsal a případně s ním zahájil diskuzi…
Pokud sleduješ zprávy, tak jsi pravděpodobně zaznamenal výrok z minulého víkendu, že
V případě útoku Ruska na evropské země, které neplní závazky na výdaje na zbrojení v NATO, nebudou USA ochotny tyto země bránit, ba dokonce ať si s nimi Ruko dělá, co chce.
Donald Trump – link
Ať už si o výroku myslíme, co chceme, má dva docela závažné dopady.
Tím prvním je skutečnost, že by se fakticky v tomto případě jednalo o rozpad NATO. Alespoň z pohledu kontinentální Evropy. Situace je sice absurdní, protože i kdyby nebyla Evropa v alianci s USA, tak ekonomický dopad, kdy by Rusko obsadilo Evropu, by byl pro USA tak velký, že si příčetný prezident USA nemůže tuto situaci dovolit. Přesto, v Bílém domě nemusí sedět příčetná osoba, takže se velmi rychle může Evropa ocitnout v situaci, kdy tento problém bude muset řešit.
Není totiž absolutně žádná záruka, že po podobných výrocích Trumpa se v budoucnu neobjeví jiný prezident s podobnou myšlenkou nebo že se podmínka společné obrany nebude vztahovat i na něco jiného než na plnění závazných výdajů na obranu.
Trumpova výhrůžka pro Evropu neznamená jen brát výdaje na zbrojení vážně, protože armáda zemí v Evropě je v naprosté většině případů těžce podfinancovaná (a Trump má pravdu, když říká, že se tahle krátkozrakost musí v Evropě změnit). Ale znamená to pro Evropu i celkovou změnu koncepce.
Evropa musí být schopná se případně bránit sama. I z druhé strany totiž může přijít útok koordinovaně a USA mohou být zataženy do konfliktu v Asii ve stejné době jako Evropa do konfliktu s Ruskem. Jestli je na to Evropa politicky připravená? Pochybuju.
Druhý dopad je ale mnohem závažnější. Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons totiž zavazuje naprostou většinu zemí v Evropě nedisponovat jadernými zbraněmi. Velká Británie a Francie jsou jediné země v Evropě s vlastním jaderným arzenálem.
Velká Británie v dnešní době disponuje čtyřmi jadernými ponorkami, ze kterých je schopna odpalovat střely Trident-II, které mohou nést jadernou hlavici. O něco větší arzenál má Francie, která je obdobně vyzbrojena ponorkami schopnými odpalovat střely s jadernou hlavicí a dále vlastní jaderné střely vzduch-země odpalované z letadel Dassault Rafale.
Bohužel Britové jsou podobně jako Američani „za vodou“ a nemusí sdílet se státy na kontinentu stejné obavy a zájmy, i když zrovna v jejich případě se dá čekat, že budou ctít článek 5 nezávisle na tom, kdo kolik posílá peněz.
Proč TNP dohodu zmiňuji? Protože na jejím základě je odvozená strategie jaderné bezpečnosti NATO zemí v Evropě. Jaderné zbraně jsou na kontinentu rozmístěny na pěti základnách v Německu, Nizozemí, Itálii a Belgii. Problém je, že i když se jedná o alianční základny, za jadernou bezpečnost odpovídá v NATO USA. Proto je také u jaderných sil zaveden systém, že z těchto základen není možné odpálit (respektive vyslat letadlo) jadernou zbraň bez přímého souhlasu prezidenta Spojených států.
Předpokládám, že je zřejmá pointa, kam mířím. V případě, že se Evropa nemůže spolehnout na podporu USA v případě aktivace článku 5 (útok na spojence je útokem na celou alianci), pak je citleně oslabena nejen odstrašující síla obrany pro konvenční útok, ale i pro ten jaderný. Což je v případě hrozby útoku ze strany jaderné mocnosti problém. Poměrně zásadní.
Přitom ani nyní není jaderný arsenál v Evropě nijak sofistikovaný. Střely vzduch-země, které má v arzenálu Francie jsou středního doletu na vzdálenost do 500km. Rafale není stealth letadlo, střela je koncipovaná jako sub-strategická zbraň „posledního varování“, která má sloužit jako varovný výstřel před použitím skutečně strategických jaderných zbraní, které se odpalují z ponorek.
Podobná situace je i u zbraní, které jsou rozmístěny na území Evropy pod kontrolou USA. Na výše zmíněných základnách se nachází jaderné bomby B61 shazované z letadel, které nejsou naváděné a mají různou tonáž – od taktických po strategické. Výhodou oproti střelám odpalovaných z francouzských Dassault Rafale je možnost shazovat tyto bomby z moderních stealth letadel, včetně F-35 Lightning a B-2.
Pokládá si Německo stejně jako já otázku, co by dělalo, pokud bude v budoucnu napadeno Ruskem (nedejbože taktickou jadernou zbraní) a letadla na základně v Buchelu nebudou mít povolený start, protože v Bílém domě sedí Trump, kterému zrovna něco vadilo?
Pandořina skřínka se otevírá… alespoň pro mě.
Investiční Blog 
Napsat komentář