Ranní káva – 2/1/24 – Kauza Theranos

Doufám, že jsi si přes vánoční svátky zvládl odpočinout a přeji Ti vše nejlepší do roku 2024. A nový rok si dovolím začít tematicky seriálem od Disney+, který nese anglický název Dropout, česky mnohem výstižněji jako Kauza Theranos. Seriál je o Elizabeth Holmes a jejím startupu na testování krve Theranos. Aniž bych chtěl spoilovat detaily ze seriálu, tak bych rád připomněl základní hybné motivy, které vedly k tomu, že hromada investorů (v tomto případě pouze profesionálních) přišla o peníze.

Kouzlo osobnosti

Prvním klíčovým bodem je fakt, že v mnohých případech společnost prodává obličej jejího CEO nebo jiné osoby ve vrcholovém managementu. Vedení společnosti je jednoznačně jedním z nejdůležitějších aspektů, podle kterého si vybírat investici, protože špatný manager dokáže potopit ke dnu i velmi kvalitní společnost. Proč tedy zmiňuji tento bod jako první? Je potřeba mít vždy na paměti, že CEO a management společnosti rozhoduje pouze v tom smyslu, jestli dokáže společnost a její zaměstnance správně řídit. Všechno ostatní, od pohlaví a věku, vzhledu až po osobní charisma je naopak jedno. A naopak mohou být ostatní aspekty osobnosti CEO velmi na škodu, a to v případech, kdy se chová jako magor (pak je taky vysoká pravděpodobnost, že magor skutečně je) nebo má některé charakterové vady jako narcisismus, napoleonský syndrom a jiné.

Na Elizabeth Holmes je zajímavé především to, jak dokázala utáhnout veřejné mínění na své osobnosti, přitom ale pokud budete seriál dobře sledovat, tak zjistíte, že izolovaně se jedná o totálně vyšinutého jedince, který svoje charakterové vady dává najevo na první pohled. Od komediálního způsobu chůze a pokyvování hlavou až po úmyslnou změnu hloubky hlasu.

Reálný produkt

Tohle bývá problém především u startupů, ale firma generuje peníze skrz produkt nebo službu, kterou nabízí. Všechno ostatní hraje druhé housle. Pokud se jedná o císařovi nové šaty, co svět ještě neviděl, tak je potřeba hlídat termíny a jestli skutečně dochází k postupnému vývoji dle plánovaného harmonogramu nebo nikoliv. I zpoždění v termínech mohou nabývat na jedné straně hmatatelné posuny jako v případě Intelu a přechodu na EUV, kde i přes posuny termínů je pořád možné vidět postup vpřed a dílčí kroky s hmatatelným výsledkem. Nebo jsou zpoždění zamlžena PR kecy bez jasného postupu správným směrem, což je příklad Theranosu, ale i mnoha jiných firem (například nekonečného zahajování stavby LNG terminálu společnosti Tellurian). A i pokud společnost produkt / službu má, je tímto produktem a nebo službou skutečně to, co firma prezentuje? U spotřebitelského zboží / služeb, které si můžete sami osahat je odpověď mnohem jednodušší než u B2B společností, ale i tady dvojnásob platí, že investuji en do toho, čemu rozumím. A tím se dostávám k třetímu bodu.

Fear of missing out

FOMO efekt (tj. situace kdy máte obavu, že zůstanete jediní, kdo danou příležitost nevyužije) je v investování velmi rozšířený jev, nicméně neplatí jen pro retail, ale podléhají mu i vysoce inteligentní lidé a profesionální investoři nebo dokonce velké korporace. Jedná se o klíčový důvod, proč byl do Theranosu zatažen Wallgreens a seriál tento motiv velmi dobře vysvětluje a ukazuje.

Nikdy by důvodem pro investici nemělo být to, že do společnosti investoval někdo jiný a už vůbec ne to, že chcete investovat dříve, než to udělají ostatní. Rozhodování by mělo být zcela izolované od ostatních účastníků trhu.

Buďte tedy i v roce 2024 opatrní na svoje peníze, základem je nepřicházet o kapitál.

A je opravdu velkým varovným signálem když firma vykazuje všechny tři výše zmíněné body: silná osobnost v pozici CEO, neexistujícící nebo nepochopitelný produkt a FOMO způsobený frekventovanou marketingovou masáží v mediích.

Theranos nebyl jediný a nebude ani zdaleka poslední. Jen v uplynulých letech se podobných „příležitostí“ s revolučním technologickým startupem objevilo hned několik, např. Sam Bankman-Fried a jeho kryptoměnová burza FTX, Richard Branson a Chamath Palihapithiya s jejich Virgin Galactic a cestováním do vesmíru nebo z českého prostředí bratři Kasové a jejich ne až tak revoluční lékárny Pilulka.

Napsat komentář