Ranní káva – 27/11/23 – Scam na burze

V článcích pro začátečníky se pravidelně opakuje jedna moje poučka – vždy raději investujte do cenných papírů, které se obchodují na burze, protože díky finančním auditům a publicitě je u těchto cenných papírů menší šance, že narazíte na podvod. Neplatí to vždy a dnes se podíváme na jeden, který na mne vyskočil minulý týden při procházení micro cap akcií v Německu.

Společnost se jmenuje Cliq Digital, obchoduje se na Xetra s tickerem CLIQ.DE a proporce společnosti je možné si prohlídnout na yahoo finance pod tímto linkem. Společnost se zabývá poskytováním streamovací platformy (tj. obdoba Netflixu), kde ale nabízí obsah nakoupený od jiných produkcí. Pointou služby má být snížení nákladů – tj. místo deseti různých služeb počínaje Netflixem a konče Spotify platíte službu jen jednu, která vám v rámci hromadného balíčku zajistí slevu. Poskytovatel působí globálně, mimo jiné v Německu a USA. K číslům – která jsou také zajímavá: market cap 121mil EUR, žádný dluh, poměr P/E lehce nad 3, čistá zisková marže 10% a dividenda 9,65%. Firma je dle výkazů růstová a pravidelně ji rostou nejen tržby, ale i zisky, návratnost vlastního kapitálu (RoE) je 40%. Čísla jak z pohádky.

A teď návrat do reality. Společnost má skutečně auditovanou finanční závěrku, kde audit nenalezl nesrovnalosti v auditní zprávě (nechápu, viz. níže). Auditorem je Mazars, tedy nadnárodní auditorská společnost menšího významu. V rámci reportingu společnost vykazuje tržby se subscription based fee, které byly za rok 2022 276m EUR. O tržby na této úrovni se stará 147 zaměstnanců… Náklady na tržby jsou také zajímavé. Společnost má 200m EUR náklady na dosažení tržeb a následně ještě lehce nad 30m EUR provozních nákladů, čímž vychází provozní zisk 40m EUR, ze kterého se vyplácí dividenda.

Háček je skrytý v tom, že společnost v daném roce z nákladů odstranila přes 100m EUR marketingových výdajů a kapitalizovala je jako CAPEX, tj investiční výdaje určené k odepisování. Z původní ztráty 60m EUR je najednou zisk 40m, kreativitě se v účetnictví meze nekladou. Kapitalizace marketingových nákladů je kuriozní sama o sobě, ale ještě zajímavější je fakt, že nikde jinde se o kapitalizaci 100m EUR marketingových nákladů ve finanční závěrce nepíše. Nehmotná aktiva společnosti mají zanedbatelnou hodnotu, do goodwillu je kapitalizovat nejde (a i kdyby, kapitalizována tam nebyla), dokonce o výdaji 100m EUR na marketing není zmínka ani ve výkazu cashflow. Pokud by se na tuhle hovadinu někdo náhodou díval a dokáže mi vysvětlit, kam v auditované závěrce zmizelo 100m EUR kapitalizovaných do aktiv, tak mi prosím napiště. ýkazy naleznete zde.

Zajímavé nejsou jen výkazy, ale i recenze na samotný produkt. Zarážející je už jen fakt, že si není možné prohlédnout nabídku obsahu před zaplacením předplatného. Z něčeho, co by kompilovalo to nejlepší ze streamovacích služeb se po vyhledávání recenzí vyloupne platforma nabízející spodní decil CSFD – hity typu Sharkonado apod. Větší problém je, že služba samotná je nejspíše postavená na principu „nemožné vypovědět“ – obstrukce s ukončením předplatného jsou průvodní znak všech recenzí, které na Cliq Digital jdou najít. Co je ovšem mnohem více zarážející než hodnocení v recenzích, je jejich počet. Pokud má služba generovat 300m EUR ročně a roční poplatek by byl odhaduji 300 EUR, stále by to vyžadovalo okolo 1 milionu platících zákazníků, kteří ale nejsou na internetu nikde vidět. Pokud není scam rovnou samotná firma, tak její byznys model rozhodně je.

CEO společnosti Luc Voncken je taky dobrou kuriozitou, tahle snůška blábolení na youtube, kde jsem polovinu views udělal já, mluví za vše.

Co bych k tomu závěrem řekl – dávejte si velký pozor, kam dáváte peníze, obzvlášť u small-capů. Se závěrkami lze dělat hromadu věcí a vybírat si firmu bez hluboké due dilligence je hazard. Enron a Wirecard jsou dobré příklady, tady Cliq Digital bude podle mého názoru další.

PS: shortovat to lze. Jestli bych to dělal – asi ne, pyramidová schémata a podvody dokážou být solventní mnohem déle než vy.

Napsat komentář