Včera jsem si zaplatil roční členství na Disney+, což mě ráno přivedlo k úvaze nad tím, kam směřuje spotřební chování generace Y (a otázkou je, nakolik se spotřební chování mění u Gen Z)… Dnešní ranní káva nebude o investování, ale spíše filozofická.
Zboží
Bydlení je základ, takže to, že část peněz putuje do hypotéky, energií aj. nemá smysl zmiňovat – to je jedna z mála věcí, která se napříč generacemi moc měnit nebude. Hned v druhém kroku jsou ale potraviny a drogerie, a tam již změnu chování vidět je. Osobně do obchodu ještě chodím (nebo případně jezdím podle velikosti nákupu), existuje už ale slušný objem městské střední třídy, která to nedělá a používá skoro výhradně služby typu Rohlík. Na druhou stranu, sám u sebe musím upřímně konstatotvat, že narozdíl od mých rodičů si výrazně méně vařím (což se dost možná změní s dětmi). Fast food chainy, hospody a různé food courty a asijské restarace se u nás mít špatně nebudou.
Doprava se také dost výrazně proměňuje. Mám auto, jezdí roky a spotřebovává pochopitelně vše, co s tím souvisí. Opět ale minimálně ve městech roste početná část střední třídy, která auto nemá nebo nechce. I pokud se rozhodnutí vlastnit auto změní s dětmi, tak ale platí fakt, že jen minimum mladých lidí vnímá auto jako statusový symbol (minimálně u značek, které nepatří mezi luxusní vozidla jako Bentley). Toto nahrává značkám, jako je Tesla nebo některým čínským automobilkám, kde se minimalistický, unifikovaný design kloubí s maximální snahou minimalizovat náklady (a cenu) i přes zachování určité míry rozumné kvality materiálů a zpracování. Ano, Tesla možná vypadá, jako kdyby ji v interiéru někdo vykradl, ale podobný trend (i když ne v takovém extrému) je vidět i jinde – Volvo, Nio, BMW nebo VW jsou dobrý příklad.
Poslední kategorií spotřebního zboží jsou věci jako oblečení, obuv, vybavení domácnosti nebo elektronika. Zcela narovinu, nepamatuju si, kdy bych kvůli těmto věcem šel do obchodu jindy, než na dovolené, a naprosto celá moje spotřeba v této kategorii se přesunula na internet. A to ještě vysloveně specificky pouze k firmám, které mají direct to customer (D2C) eshop – namátkou Apple, Nike, Guess nebo např. Lego. Je jen velmi málo specifických věcí (třeba trika bez potisku), které kupuji odjinud, než přímo od výrobce. Pokud výrobce nemá svůj D2C eshop, tak se přesouvám ke konkurenci. Upřímně netuším, jak častý je toto jev, ale vzhledem k velmi silně rostoucí D2C síti různých značek, bych se nedivil, kdyby to byl velmi silný trend. V rámci spotřeby zboží je to vše, vyjma jedné věci, kterou zmíním na konec.
Služby
V posledních letech u sebe pozoruji růst odběru služeb. A to jak v rámci cestování , kde mladší generace rozhodně mnohem více cestují než naši rodiče (a zároveň na vlastní pěst, bez zprostředkovatelů a na divoko – mimo hotely, na netypické destinace atd.). Tak v rámci obecné spotřeby. Citelný nárůst je (minimálně u mě) v cloudu a datech, kromě iCloudu se jedná o streamingové služby, AI, zpravodajství a pochopitelně návazný přístup k mobilním i rychlým datům… Co šlo naopak totálně na nulu jsou tištěná média a knihy si kupuji ve fyzické podobě spíše jako upomínkový předmět, pokud mají pevnou vazbu. Další poměrně drahou položkou jsou náklady na zdravotní péči, především tu, která paradoxně není hrazena ze zdravotního pojištění – tzn. prevence, kosmetické zákroky a diagnostika.
A to co jsme si nechal na konec je sběratelství. Valná většina lidí (hlavně mužů) má něco, u mě to jsou sběratelské karty a Warhammer, ale tato kategorie také prudce roste napříč různými předměty. Naši rodiče sbírali známky, alkohol nebo auta, dnes je toho mraky – od her, přes oblečení a boty až po elektroniku, merchendising a vintage předměty.
Je možné z toho všeho vysledovat nějaký trend? Osobně věřím že ano.
Akcelerující spotřebu bych čekal v některých odvětvích, které buď vznikly teprve nedávno, a nebo jsou s námi sice dlouho, ale předchozí generace je ignorovali a tím pádem teprve teď vytváří širokou spotřebitelskou základnu s tím, jak mladší generace dospívá.
Jako jednoznačně nejvíc dominantní trend bude podle mého názoru preventivní a kosmetická zdravotní péče. Objem lidí, kteří spotřebovávají zdravotnické služby, aniž by museli, roste, a bude růst podle mého názoru dál. Monitorování zdravotního stavu, kosmetická péče, věci jako diagnostika chůze a držení těla, alergie, péče o duševní zdraví a nebo vše, co se jen trochu tváří jako doplněk stravy prospěšný pro zdraví bude mít akcelerující tržby.
Dalším trendem, který vnímám, je napřímení vztahu mezi spotřebitelem a výrobcem. Eliminaci prostředníků ve vztahu se spotřebitelem umožňuje moderní e-commerce. Značky, které jsou schopny komunikovat s klienty přímo, by si měly vést lépe než zbytek, který to nedokáže nebo mu to jde špatně. A platí to i pro odvětví, kde by to člověk tolik nečekal, jako prodej aut a nemovitostí.
A posledním trendem, který bych zdůraznil, bude stravování venku. Vařit si bude čím dále méně lidí a čím dál méně často. A tento trend se projeví na životě lidí mnoha různými způsoby. Například tím, že ve stále se zmenšujících bytech bude potřeba čím dál menší kuchyň. Stačí se podívat na byty ve městech v JV Asii.
Souhlasíte, nebo sledujete ještě jiné trendy? Vzhledem k tomu, že každý žije v nějaké svojí bublině, tak věřím, že se zkušenosti budou lišit.
Investiční Blog 
Napsat komentář